Bubble gum....is always a good idea!

Žvýkačka je snad jedna z nejspornějších věcí, co se etikety a slušného chování týče. Lidé jsou rozdělení doslova na dva tábory - první zahrnuje ty, kteří žvýkačky a žvýkání na veřejnosti naprosto odsuzují a považují za nejvyšší projev neslušnosti a druhý naopak prosazuje nejlépe dát si žvýkačku po každém jídle a před každou schůzkou, jako prevenci proti zubnímu kazu a nesvěžímu dechu. Tak se na ni pojďme podívat blíž...

A kde že se ta žvýkačka vůbec vzala? Už staří Řekové žvýkali pryskyřici za účelem čistších zubů, svěžího dechu, ale také proti stresu. I Indiáni v oblasti na severovýchodě USA odjakživa žvýkali. Jim uspokojení přinášela tekutina ze smrku nebo borovice. Nedávno byla ve Finsku dokonce nalezena fosilizovaná březová hmota s otisky zubů stará pět tisíc let! Každopádně žvýkací hmota u Indiánů samozřejmě zaujala britské kolonizátory, kteří se ji jako první pokusili zpeněžit. Postupně se k oným zázračným lepkavým hmotám začal přimíchávat včelí vosk a kukuřičný sirup, díky kterému šlo docílit jakékoliv další příchutě. První žvýkačka na trhu byl takzvaný ´Black Jack´ od Thomase Adamse. Ta vznikla vlastně uplným nedorozuměním. Pan Adams chtěl z kaučukové šťávy vyrábět pneumatiky. To se mu ale nepovedlo, a tak jí dal lékořicovou příchuť a začal je prodávat roku 1888 v New Yorku v automatech. A tak se žvýkačka stala také historicky prvním zbožím prodávaným v automatech. O pořádnou žvýkačkovou revoluci se postaral William Wrigley. Ten začal roku 1892 přibalovat ovocné a mátové žvýkačky zdarma k práškům na pečení, které vyráběl. Po krátké době se žvýkačky staly žádanější než původní prášek na pečení. Žvýkačky Wrigley se prodávají dodnes a vzhledem k tomu, že roční výdělek této společnosti se pohybuje okolo 4,6 miliard dolarů, tak jsou asi pořád oblíbené. :)
Zajímavostí je, že v období od konce druhé světové války až do roku 1956 byla výroba žvýkaček na našem území z hygienických důvodů zakázána.

Ať si odpůrci říkají, co chtějí, ale na těch žvýkačkách přece jen něco je. Je vědecky dokázané, že nám pomáhají udržet se vzhůru, ale také účinně odbourávají stres. Už od první světové války patří žvýkačky mezi povinnou výbavu každého vojáka. Jednak z důvodu udržení bdělého stavu a zbavení se stresu, ale i jako náhradu zubní pasty. I astronauti využívají těchto funkcí žvýkačky.

Je stará známá věc, že po žvýkačce nemáme příliš chuť na sladké ani slané kokina a taky se často cítíme příjemně nasycení. Spousta diet nám proto žvýkání víc než doporučuje. Najdou se však i takoví, podle kterých tento pocit nasycení není úplně nejzdravější. Když žvýkáme, náš mozek je ošálený a očekává příjem živin. Nastartuje proto mechanismus trávení, který začne vysílat enzymy. Žádné živiny však nepřijdou a jedná se tak pouze o plýtvání enzymů, jejichž zásoba není bezedná, a tak časté žvýkaní může vést k těžkým poruchám trávení... A teď si vyberte...

Další informace, kterou nemůžu ani potvrdit ani vyvrátit, je, že při žvýkání spálíme 11 kalorií za hodinu! To je srovnatelné s 20 minutami chůze nebo čtvrthodinovou jízdou na kole. I žvýkačky bez cukru ale obsahují 5 kalorií, takže ve výsledku je to pořád pěkných 6 kalorií za hodinu. :D

A jak je to teda s tím žvýkáním ve společnosti? Názory jsou opět nečekaně různé. Podle autora jedné známé knihy o etiketě (pan Ladislav Špaček) existuje pár míst, kde je teda žvýkání nepovolené a nevhodné. Jedná se o svatby, pohřby, jednání v soudní síni, obchodní jednání a jakékoliv návštěvy nebo akce v kostele nebo na hřbitově. Ale v situacích, kdy jsme s někým v blízkém kontaktu, je žvýkačka téměř nutný osvěžovač dechu. Existují ale určitá ´pravidla žvýkání´. Žvýkačku vkládáme do pusy nejlépe nepozorovaně někde v koutku (ne uprostřed parketu) a potom už od sebe rty kromě mluvení vůbec nepohybujeme. Zkrátka jednoduše - žvýkání ve společnosti ano, ale se zavřenou pusou. U vyndávání žvýkačky z pusy platí stejná zásada, jako u vkládání dovnitř - snažíme se to dělat nenápadně. Pokud nastává situace, kdy je žvýkání nevhodné a není příležitost žvýkačku vyhodit, tak ji prostě spolkneme.


Žvýkačka a rovnátka? Většina ortodontů (jak se to skloňuje?? :D) by Vám řekla jasné NE. Jak už jsem zmínila, já rovnátka mám už rok a žvýkačky naprosto miluju! To je i jeden z důvodů vytvoření tohoto článku. Už než jsem rovnátka dostala, tak jsem byla příznivce žvýkání. Když jsem je začala nosit, měla jsem celkem strach, že se mé závislosti budu muset vzdát. Ale naopak! Upřímně - žvýkání s rovnátkama je podle mě stejné jako bez nich. Možná teď dokonce žvýkám víc než dřív. Důvod je jednoduchý - když nosíte rovnátka, tak byste si měli zuby po každém jídle čistit dle mého hlavně proto, že není moc estetické, když se s někým bavíte a z pod drátku Vám čouhá třeba kousek salátu. Jenže ne vždycky mám třeba po obědě čas na čištění zubů. Proto se pro mě přes týden stala poobědová žvýkačka vlastně rutinou. :)

Ještě na závěr tu pro Vás mám tip, jak odstranit žvýkačku z oblečení. Nejjednodušší je prostě dát oblečení se skvrnou do mrazáku a žvýkačku po zmrznutí jednoduše odloupnout. Pokud tohle nezabere, tak zkuste dát oblečení zpátky do mrazáku a po vyndání potírejte žvýkačku hadříkem napuštěným technickým benzínem, Našla jsem i jeden kuriózní způsob a to ten, že stačí na žvýkačku nanést trochu burákového (arašídového) másla a přejíždět po povrchu. Po chvíli začne žvýkačka měknout a zapracuje se do burákového másla. Poté stačí už jen hmotu oškrábat a zbytek očistit mýdlovou vodou a kartáčkem.

Když jsem v úvodu psala, jak moc sporné jsou názory na žvýkačku, tak jsem opravdu netušila, že je jich tak moc a tak moc se liší. Snad jste si čtení článku užili a možná jste se i dozvěděli něco nového o žvýkačkách. Ráda si v komentářích přečtu Váš názor na žvýkání na veřejnosti, na vliv žvýkaček na trávení, žvýkání a rovnátka a nebo jestli Vás opravdu udrží vzhůru. :) Klidně připište i nějaký Váš tip na odstranění žvýkaček. :)

 Chtěla bych se ještě moc omluvit, že tento týden nevyšly tradičně dva články (v úterý a v pátek), ale jen tento jeden a ještě navíc v neděli. Snad mi to prominete. :)
       
  Pěkný zbytek nedělního večera a povedený start do nového týdne
                                                                                                                          Lucka